Aktuality Richarda Blatného

V neděli jsem se probudil až v 7 hod, byla hustá mlha, posnídal jsem 20 dkg šunky a 18 míchaných vajec, do Braníka dojel kolem 9:30 hod. O patnáct minut později jsem vyběhl směr Vrané, kam jsem dorazil přesně za hodinu. Voda pod zmydlem byla chladná, odhadl jsem jí na 10-11°C. Od kóty říčního kilometru 71,1 cesta zpět ubíhala dobře, i když jsem začal cítit jistý chlad na pokožce. Za tři hodiny jsem přistál na své kótě 59,9 ř. km, tedy na uplavaných čistých 11 km, 200 m počítám na obejití zdymadle v Modřanech po náplavce. U auta jsem se napil teplého čaje a dával pozor na některé vybrané novináře, kteří by mě mohli tuto změkčilost vyčíst, neboť podle nich se nejednalo o otužilecký výkon, protože nebyl sníh - jak o tom tak hezky dokážou uznale psát.
Absolvoval jsem tak svou 11. plavbu na této trase, bohužel z důvodů časových asi letos poslední. Rozloučil jsem se s řekou a odjel za svými dalšími úkoly.... ač šťastný a spokojený, přeci jsem cítil jistou melancholii - tuto trasu zopakuji nejdříve s největší pravděpodobností až někdy v dubnu příštího roku, tedy zhruba za pět měsíců.