Aktuality Richarda Blatného

Dnes byl nádherný slunečný den, pravé babí léto. Do Vraného se běželo hezky, nebyl nepříjemný pařák. Voda pod zdymadlem byla již poněkud chladné, při osmělování se vypařovala z povrchu těla. Kilometry příjemně naskakovaly, kolem desáté hodiny byla cyklostezka vytížena běžci, kolaři a bruslaři. Berounka byla ještě o něco málo teplejší než Vltava, parník jsem již nepotkal. Ani vidu po nějakém dalším plavci. Na náplavce u branického zdymadla jsem byl ztuhlý, měl jsem jisté obtíže vstát z vody. Ale ani náznak křeče či jiné krize.
Poslední kilometr byl ale už horší, cítil jsem velký hlad, ačkoli jsem ráno snědl 10 míchaných vajec a několik margotek. V Braníku jsem ihned po výstupu z vody snědl pět jablek a pohotovostní margotku. Toto byl můj dvanáctý trénink letos na této trati a bohužel asi jeden z posledních. V následujícím období budu více než obvykle zápasit s časem a voda bude studenější. A čím je studenější, tím více odebírá plavci sílu. Snad se povede najít další zajímavé a schopné členy Klubu Ledních Medvědů, kteří si budou moci dovolit trénovat tímto způsobem. Ze zkušenosti vím, že čím více je člověk neschopen jakéhokoli činu, tím více hovoří o svých schopnostech, ještě častěji takové výkony druhých kritizuje. Ale již Karel Čapek říkával: "Představte si to ticho, kdyby každý hovořil o tom, co opravdu zná".
Jsem rád, že jsem mohl tento výkon věnovat své ženě k jejím zítřejším významným narozeninám.